Peugeot 205 GTi

Bujón na čtyřech kolech

Mnoho lidí říká, že Peugeot 205 GTi je nejlepší ostrý hatchback všech dob.Já bych řekl, že je to bujón na čtyřech kolech. Stejně jako jako potravinářská přísada je hranatý a koncentruje v sobě zábavu a potěšení z jízdy.

1.4 TSI 180 hp? Ale kdepak, osmiventilová šestnáctistovka!

Ikonický, třídveřový, francouzský. Peugeot 205 GTi se vyráběl v letech 1984-1994 se dvěma motory. Oba byly jednoduché benzínové čtyřválce s elektronickým vstřikováním a atmosférickým plněním. Ventily byly pouze dva na válec a jejich ovládání měl na starosti jen jeden vačkový hřídel v uspořádání OHC. První z dvojice motorů měl objem 1.6 litru a výkon 74 kW/106 k v 6250 otáčkách za minutu. Druhá byla "jedna devítka" s výkonem 94kW/128 k při 6000 ot./min. U ani jednoho z agregátů nejde o žádná oslnivá čísla, ale na 880 kg těžkou krabici to úplně bohatě stačí. Už verze 1.6 vystřelila z nuly na sto za 8.7 sekundy, přičemž maximální rychlost byla 196 km/h. Navíc u 205 nejde tolik o výkony v přímce, jako o zábavu na zakroucených okrskách.

Z hlediska koncepce ani podvozek nebyl nijak přelomový nebo vyjímečný. V předu byly tradiční vzpěry McPherson a vzadu torzní příčka s teleskopickými tlumiči. Vzhledem k době výroby některé kusy postrádají dnes už naprosto běžnou výbavu, jako je ABS nebo dokonce posilovač řízení. To jsou vymoženosti pro bezpečnou, uvolněnou jízdu jistě velice pohodlné. Určení Peugeotu 205 je však úplně jiné než denně zvládat klidných sto kilometrů po dálnici. Absence posilovače znamená mnohem lepší cit ve volantu a chybějící ABS Vám zase umožní razantnější brždění s možnými razantními následky. Obě zařízení taky váží pěkných pár kilo, které je při sportovní jízdě vždy lepší nemít než mít.

Čím to tedy je?

Z výše uvedeného nejspíš dobře nevyplývá, kde se tedy berou zázračné jízdní vlastnosti hothatche. Dnešní průměrné auto stejné kategorie má skoro vždy přeplňování, přímé vstřikování a mnoho jiných různých vymožeností, poměrně vysoký výkon, nekonečno přilnavosti a desítky asistenčních systémů. Krása 205 spočívá právě vtom, že nic z těchto vychytávek nemá. Je to prostě lehká předokolka s dostatečně (ale ne příliš) výkonným motorem, se kterou splynete v jeden celek. Skrze podvozek ucítíte, že jste právě přejeli mravence a skrze volant (zejména pokud váš vůz nedisponuje posilovačem) dostanete tolik informací, kolik si jen budete přát. Kotoučovými brzdami bez ABS zkrotíte krabičku rychle, ale když to přešvihnete, skončíte přinejlepším v hodinách. Namísto mdlé nedotáčivosti současných předokolek dostanete divokou přetáčivost při lehkém ubrání plynu v zatáčce. Skoro můžete mít až pocit, že vás ďábelský Francouz chce zabít.

No a co se vzhledu týče...

Jistě jste si všimli, že jsem 205 už několikrát nazval krabicí. Rozhodně to ale neznamená, že by vůz byl nějak nevzhledný. Naopak, design je velice funkční a nadčasový. A v červené barvě, s červeným interiérem a 15-ti palcovými koly vypadá vlastně dost dobře. Bohužel ne všechny 205 zůstaly takové, jaké byly vyrobeny. Mnoho "kutilů" si na svoji mašinu přidělá koncovku výfuku ve stylu "komín babiččiných kamen", pořádně zatmaví světlomety, kapotu vyzdobí slušivými nálepkami "NOS" a svoji proměnu završí obřím laminátovým křídlem zakoupeným na benzínce za vesnicí.

 Legenda nezůstala pouze na silnicích...

Jistě už jste slyšeli o pověstné Rallye skupiny B. Dnes už tato kategorie neexistuje, byla zrušena v roce 1987 kvůli smrtelným nehodám na trati. Jezdily v ní ty nejspíš úplně nejšílenější vozy co byly kdy vyrobeny. Renault 5 turbo, Lancia Delta S4, nebo třeba Ford RS200 jsou jen některé z nich. Vedle těchto žihadel závodil i dnes už legendární Peugeot 205 Turbo 16. Byl poháněn čtyřválcem o obsahu 1774 cm3, řádně posilněným turbodmychadlem Garett. Motor byl krmen 16 ventilovým rozvodem. Věřte tomu nebo ne, podle konfigurace pohonná jednotka vykazovala výkon impozantních 450 koní. To u verze Evo 2 stačilo k akceleraci z klidu na sto za neuvěřitelných 3.3 sekundy. Hlavní rozdíl vůči standartní 205 GTi však nespočíval v motoru, nýbrž uspořádání. Motor byl uložen "na správném místě", totiž uprostřed, a poháněna byla všechna čtyři kola. Design byl podobný, jen trochu svalnatější. Muskulaturu závodního speciálu dělaly zejména mohutné nasávací otvory. Kvůli závodní homologaci bylo byrobeno i 200 kusů určených na běžné silnice. Se svými závodními bratry sdílely motor i celkové uspořádání. Výkon byl "pouhých" 200 koní.

Zatoužili jste?

Když Peugeot v roce 1984 vypustil 205 do prodeje, základní cena za verzi s motorem 1.6 činila v německu asi 20 000 marek, což bylo tenkrát dost peněz. Dohromady se vyrobilo 61 653 kusů. Ceny bazarových kousků se dnes pohybují jak u 1.6 tak u 1.9 většinou hluboko pod hranicí 100 000 Kč. Některé kusy jsou k mání i za ceny kolem 30 000 Kč, u takto levných kousků je však třeba dávat pozor při výběru konkrétního kusu. Jak jsem říkal na začátku, 205 je v podstatě jednoduché a tedy i spolehlivé auto. To ovšem neznamená, že nemuselo být napadeno rzí nebo bouráno. Proto si svůj potenciální exemplář dobře prolezte, nejlépe s kamarádem, aby se z vysněného vozu nestala jen jáma na peníze.

Zlí jazykové tvrdí, že auta jako byla 205 se už nikdy vyrábět nebudou. Prý kvůli emisním normám a taky preferencím široké veřejnosti. V současnosti Peugeot na trhu ostrých hatchbacků boduje nepříliš originálním, ale vcelku povedeným modelem RCZ. Jestli si inženýři vzpomenou na staré časy, to těžko říct. Každopádně, jak z předchozích řádků vyplývá, starých dvěstěpětek je na trhu stále dostatek.

zdroje: Peugeot, www.205gti.org, www.205gtidrivers.com

autor: Honza Krofta

Foto galerie

Diskuze o tomto článku

Hledání
Témata		Příspěvků	Autor	Shlédnutí	Poslední příspěvek